Komentáře: Proč láska není hormon a krása kategorie evoluce

Od: Anonym

Anonym — Sun, 18 Apr 2021 23:11:10 +0000

Od: Larus

Larus — Mon, 20 Aug 2007 21:21:54 +0000

to Jan Motal 2, tedy 1) 🙂
ad 1) 1000 znaků je strašně málo, stručně: jsem-li blb, ukažte proč. Jestli jsem dobře pochopil tu zoologickou zahradu pojmů, lze filosofii spolu s matematikou považovat za vědu formální, značně odlišnou od věd empirických. Je subjektivní (ha! zase) zda tedy vědou je či nikoliv. [A teď to přijde!] Jaksi vnitřně cítím, že filosofie je do značné míry podřadná matematice a zejména vědám empirickým, proč: vědy empirické jsou schopny systematicky budovat (jeden) ucelený obraz něčeho a jsou schopny z toho obrazu např. postavit letadlo. Ovšem, snad se nepletu, např. metafyzika, etika ani politická filosofie žádný ucelený obraz neposkytují, panuje v nich značná názorová pluralita i v naprosto zásadních otázkách např. zda existuje skutečný svět, nebo je vše jen naše vnitřní představa. Nebo ne? Tedy empirická věda nemusí nutně být pravdivá v absolutním slova smyslu, nicméně za ni mluví velmi dobré výsledky a proto ji považuji za výjimečnou a snad i nadřazenou ve všehomíru názorů. Není to tak?

Od: Larus

Larus — Mon, 20 Aug 2007 21:16:55 +0000

to Jan Motal
ale ano, bylo to adresováno vám 🙂
1) níže
2) OK, že se můžu chtít rozmnožovat s člověkem, který se mi nelíbí, je validní argument. Je ale sporné, jak přísně posuzovat toto zjednodušení, neboť např. já osobně obcuji pouze s osobami, které mne přitahují a označil bych je za krásné (nikoliv pouze ve fyzickém slova smyslu). Rovněž si troufám tvrdit, že drtivá většina lidí by v momentě obcování a těsně před ním označila toho druhého za krásného (druhý den ráno třebas ne, ale to už je z biologického hlediska pozdě). To tedy považujte za důkaz, na který se ptáte (lepší by byl např. sociologická studie). Jelikož článek v LN nebyl určen primárně pro estéty, považuji jej pořád na základě této diskuse za dobrý. Ostatně libovolný netriviální text lze označit za závadný, pokud se na něj podíváte ze správného úhlu (co by říkali třeba kreacionisté?). Jsem vedle jak ta jedle?
3) Ad subjektivita: můžete uvést nějaký příklad objektivního jevu, který ovlivňuje vnímání krásy nebo pojem krásy?

Od: Jan Motal

Jan Motal — Mon, 20 Aug 2007 16:10:43 +0000

dobře, tak tedy ještě
i když snad ani mě to nebylo adresováno 🙂

1) viz GLUM. Mimochodem, logika je někdy rovněž řazena do filosofie. Není proto vědou?
2) nezaměňujte prosím krásu s rozmnožovacím pudem. Kde máte důkaz, že lidé hodnotí ty, které preferují k rozmnožování, tj. ty, se kterými zplodí dítě, za krásné? Estetika by Vás naučila, že krása je pojem širší než to, s kým chci do postele. A ne vždy jdu splodit dítě jen s někým, kdo je tzv. krásný, i podle dobových estetických měřítek. (Jsou dnes ve všech postelích po celém světě rachitické modelky?) Otázka, zda je krása subjektivní, není otázka na odpověď do fóra. Právě tím se zmíněná estetika zabývá už tisíce let. Řekněme, že krása je subjektivní, ale je ovlivněna objektivními jevy (moje vlastní zjednodušená definice).
3) viz 2)

Od: GLUM

GLUM — Mon, 20 Aug 2007 12:10:34 +0000

re: Larus Reloaded
ad 1: to je zajímavě položená otázka, ano estetika je součástí filosofie, ale cožpak není sama filosofie vědou? tedy vědou formální, společně s matematikou a logikou?
ad 2: krása je subjektivní, prostředictvím osobního vkusu podléhá také dobovým trendům a módě. ale přesto jsou v ní nějaké objektivní nebo chcete-li obecné prvky. bradavice na nose, nebo křivé zuby se obecně za krásné nepovažují.
jé, teď koukám, že to asi nebylo adresováno mě – tak já už radši kušuju 🙂

Od: Larus

Larus — Mon, 20 Aug 2007 08:01:35 +0000

Larus Reloaded
Pořád mi vrtáte hlavou. Mám nutkavé tušení, že my dva se musíme shodnout, pokud se to nestalo, někde je chyba. Začnu znovu od začátku, pochopím, když neodpovíte.

1) Není estetika spíše obor filosofický než vědecký? Wikipedie (anglická) to tvrdí.
2) Je mylný můj názor, že krása a „hezkost“ jsou kategorie subjektivní? Až uvidím ženskou, s kterou bych se rád rozmnožoval, nesmím o ní říct, že je pěkná, protože takto nelze věci vykládat?
3) A když mnoho mužů bude pokládat určitý typ žen za pěkný a vyvine tedy tímto uvažováním selekční tlak na tento typ žen, neznamená to, že dané ženy ti muži považují za pěkné, tedy že (efektivně) jsou pěkné? (PS: jestli se nepletu, tak sexuální výběr mají u člověka povětšinou pod palcem ženy, to je nyní vedlejší).

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sun, 19 Aug 2007 01:07:00 +0000

yet to Larus
Bible nezpůsobuje žádné nezměrné utrpení, to spíš její neznalost. Proč bych jako křesťan měl být automaticky odpovědný za dění v Africe? Vatikán je holt dosti zvrhlá forma křesťanství (skoro bych si troufnul zpochybňovat, zda to vůbec ještě je křesťanství – s jeho institucemi, dogmaty, Marií v podobě ženského božstva atd.). Stejně „korektně“ bych já Vám mohl předhazovat prof. von Verschuera nebo dr. Mengeleho (např.). Zjistili mnoho zajímavého o materiálním světě. Proti nim vycházejí i dnešní papeži jako hotová neviňátka. Ostatně do kamionů a letadel se nenakládají jen ty „vědecké“ potraviny, ale i neméně „vědecké“ zbraně. Dříve než se někdo dostal do kosmu, spotřebovali němečtí vědci rozpočet srovnatelný s americkým projektem Manhattan. Rakety nejprve zabíjely, atom nejprve zabíjel. A stále mohou. Není věda velmi nebezpečná? Nevíme toho dnes náhodou poněkud víc, než jsme schopni ustát svým prachmizerným duchovním stavem? Nebyl by svět lepší bez raket s jadernými hlavicemi?

Od: Jan Motal

Jan Motal — Sat, 18 Aug 2007 13:26:16 +0000

nakonec
Zvláštní, že Vaše tvrzení moc nepodkládáte argumenty, tedy na vědce 🙂 A ani nemá smysl je asi podkládat, protože, promiňte, ale Vaše vnímání ne-biofyzikálního světa i žurnalistiky je dosti nevědecké, jakkoliv se za vědce prohlašujete 🙂 Vezměte si, prosím, slovník a podívejte se o čem jsme mluvili. Myslím si, že nemá smysl, abychom se nějak přesvědčovali, navrhuji se vrátit ke svým profesím, které věřím, že děláme oba dobře, nebo se o to snažíme. Dokud bude pro Vás jen vulgární mechanický materialismus na straně jedné a na druhé straně mešita, je mi líto, ale Váš svět je dost omezen, stejně tak, jako je omezen onen marxismus-leninismus. Na vědce skutečně postrádám důkazy a argumenty, pouze osočování a útoky, takže Vám děkuji za Vaše příspěvky, rozhodně jsem se s nimi rád potýkal, ale asi nemá smysl to řešit donekonečna 🙂 (a propos, i kdyby byl svět takový, jak říkáte vy, já zítra v redakci výpověď nedám, protože má profese je zřejmě variabilnější 🙂 ) Přeji Vám zdraví a sílu.

Od: Larus

Larus — Sat, 18 Aug 2007 12:40:53 +0000

to Jan Motal
Znovu jsem přečetl článek v LN. Trvám na tom, že je nadprůměrně dobře napsaný a neobsahuje zásadní chyby. Jediné, co snad lze vytknout, je zkratkovitý titulek který nepůsobí „vědecky“. Je mi však jasné, že správný titulek „Muži s širší tváří pravděpodobně jsou nebo alespoň byli atraktivnější pro plodné samice člověka“ by se do novin nehodil. Zkrácení „atraktivita“ -> „krása“ mi nepřipadá nevhodné. Co se týče toho ostatního: už vím, že nemáte páru, co je věda. Vy naopak mícháte vědu s nevědou a celek označujete za „důsledné vědecké myšlení“. O té demagogii s marx.-len. ani nemluvě, ten nemá s vědou nic společného. Ovšem jiný fakt, než ten experimentálně dokázaný, opravdu neexistuje, v opačném případě to můžeme v pondělí v laborce zabalit a jít se modlit do mešity. Skončili jsme, kde jsme začali, už se nedivím, že na mě v práci koukají jako na blázna, že podobné žvásty vůbec čtu. Mají k tomu důvod. Tož pěkný víkend přeju :-/

Od: Jan Motal

Jan Motal — Sat, 18 Aug 2007 10:34:51 +0000

To Larus Ad Sikora
Prosím, račte nenakládat s terminologií, která má určitá pravidla a definice, libovolně, hlásíte-li se k vědě. Skutečný vědec by takový terminologický mišmaš nedopustil – všimněte si, jak jinde na blogrespektu pan Vido náročně definuje i tak „primitivní“ věc, jako je náboženství! A vy pletete vědu, racionálno, empirii, experiment,satanismus, materialismus… To je Babylon, takhle to nikdy dohromady nedáme 🙂 Souhlasím s panem Sikorou – marxismus-leninismus byl, milý Larusi, čirou esencí toho materialismu, který vy hájíte. Podívejte se do mraxistických Základů filosofie (kol., SPN 1968), to byste vrněl blahem! A výsledek? Materialisace lidí, společnosti. Pro marxleninismus neexistoval jiný fakt, než tzv. vědecky (tj experimentálně) dokázaný – což na moných univerzitách přežívá i dnes. Proti této vulgaritě (ve jménu moderní vědy 🙂 romantické, že? 🙂 ) vlastně bojuji, tak mi to, prosím, promiňte. Chci jen důsledné vědecké myšlení, žádné mormony do toho netahejte. Děkuji, hezký víkend!